Dvacáté století přineslo nejen příjemné věci, ale i poměrně velké množství požárů a jiných přírodních katastrof.
V roce 1914 shořela jedna stodola s kůlnou při požáru, který způsobil blesk, jenž se svezl po věži kostela.
O dva roky později vyhořel obchod a skladiště podnikatele Pitsche a za další tři roky se proměnily v popel obytný dům a hospodářské budovy dvou místních občanů.
V roce 1920 udeřil blesk do Maůrova dvora a zapálil přitom kravín. Silná vichřice lámala stromy a převracela povozy.
V roce 1922 byl starý dřevěný kříž u č.7 zasažen bleskem. ničivá průtrž mračen změnila ve chvilce potůček Stará voda v obrovský potok, který vstoupil z břehů a ohrožoval okolí. Kůlna, ve které měl nadlesní uskladněné dřevo a trámy na novou stavbu v Benešově, vyhořela.
V roce 1923 nespadla celé jaro ani kapka vody. Následovala obrovská sucha a neúroda.
V roce 1928 postihl celý okres strašlivý hurikán. Ve Starých Heřminovech byly škody na úrodě tak vysoké, že musel být prodán skot za příliš nízké ceny, neboť neměl dostatek krmiva.
V dalších letech zasáhly obec ještě krupobití a několik požárů.
Jeden z takových katastrofických dnů se stal záminkou ke vzniku místního svátku 19. července. Vesnici toho dne (rok není znám) zasáhla silná vichřice doprovázena kroupami a silným lijákem, které zničily celou úrodu a v celé vesnici napáchaly obrovské škody. Obyvatelé tvrdili, že je to napomenutí z nebe a zavedli toho času uprostřed žní jeden den klidu. Poslední svátek slavili v roce 1944.